Statement

written on 10. 12. 1945 with Mr. Josef Kláber, retired captain, residing in Prague III., Újezd 15

Dr. Löwenstein, whose arrival from Minsk in Russia, where he had been a so-called police prefect since 1941, was a mystery to us, because he was imprisoned right after his arrival, but not as a regular prisoner. He was imprisoned, or rather separated from the others, and had a bed with white sheets and a comforter in his cell and received better food. Every day he received German newspapers from the kommandatura that a Jewish elder had to pick up at the kommandatura and then hand them over to the police, who delivered them to him. In May 1942, when Dr. Löwenstein wrote a long letter to Berlin to the highest office of the SS for Jewish emigration, commanders Dr. Eichmann and Günther arrived in October from Berlin. They spoke with Dr. Löwenstein in his cell for a long time and that very same day or the next the Lagerkomandant announced to the Jewish Elder, that Dr. Löwenstein must get an important post in the ghetto, upon which he was appointed head of the entire security service. Dr. Löwenstein began by training the Prussian system. He found many agents who would be his informants and he had the privilege of being able to visit the Lagerkomandant anytime, something that only the Jewish elder could have done until then, or another person accompanied by him. Dr. Löwenstein, as he himself said, was a first lieutenant in the German navy, he was supposedly the guardian of the German prince Eitel, with whom he was – as he said himself – in connection since Postupim until he was called away to Minsk in Russia. He spoke with restraint about his activities in Minsk, but said that many Jews were executed there and that every day this one or that one was shot by the leaders of the SS for petty reasons or none at all.

He was then sent to Theresienstadt, probably by the Gestapo, who wanted to replace him or remove him from office, maybe even save him. He was supposedly mixed race, divorced his Jewish wives, and his former mother-in-law Mrs. Hamburgerová was also in Theresienstadt, where she also passed away.

Dr. Löwenstein also tried and in a large part succeeded in being popular among his subordinates, acquiring various advantages for them. On the other hand, given his Prussian military training, he was not only strict, but for small infractions of his subordinates he issued punishments of 6-week prison terms, expulsion from the camp guards. Members of the camp guards, most of whom were former soldiers, or rather the non-commissioned officers and officers of the former Czechoslovak army, were supplemented or replaced by a similarly ranked German national. He was also willing to accept one or two former SS members who had come to Theresienstadt as mixed race individuals to the ranks of the camp guards, etc. One of them was shortly thereafter expelled because it turned out that he was a thief.

On the other hand, Dr. Löwenstein informed the Lagerkomandatur about internal affairs and people, mainly from the council of elders and so the Lagerkomandant was always well informed about what was going on. He got into a dispute with the first Jewish elder Edelstein, later with Dr. Epstein and Ing. Zucker and others, he didn’t hesitate to write down his thoughts about these Lagerkomandants. One or two of these letters were intercepted. They weren’t handed over to the right place. Struggles with the main leaders of the council of elders led to almost all of the former members of camp guards being sent to Poland where they died.

In the year 1944, several members of the camp guards denounced Dr. Löwenstein, upon which he was sentenced to 3 months in jail by a Jewish court. In jail, for the letter that he tried to send to the Lagerkomandant his punishment was lengthened by two months. To know the activities and reasons why a criminal complaint about Dr. Löwenstein was filed, the returning members of the camp guards in Theresienstadt Mr. Katz, Mr.. Ing. Neumann, and Mr. Soss should submit reports.

It can’t be said that Dr. Löwenstein treated the Jews in a particularly friendly manner. It was more his vanity than his will to serve and help Jews. On the other hand, though, he wanted to help the Lagerkomandant, about which he once said that he has a difficult position because he has certain responsibilities towards the lagerkomandatur, which was much more accommodating towards him. His behavior didn’t betray his feelings towards Jewishness and his suffering, rather his personal interest.

Signature:

Documentation campaign: Scheck

Protokol

sepsaný dne 10. 12. 1945 s panem Josefem Klábrem, kapitánem v. v. bytem v Praze III., Újezd 15

Dr. Löwenstein, jehož příchod z ruského Minsku, kde byl tzv. policejním prefektem od r. 1941, byl nám záhadou, poněvadž hned po svém příchodu byl uvězněn, nikoliv jako každý jiný vězeň, byl uvězněn, řekněme separován od ostatních a dostal do své cely postel s bílými prostěradly a peřinou a dostával dvojí zlepšenou stravu. Dostával denně z komandatury německé noviny, které musel židovský starší denně na komandatuře vyzvednout a doručit mu prostřednictvím četnictva. Již v květnu 1942, když Dr. Löwenstein napsal dlouhý dopis do Berlína na nejvyšší úřad SS pro židovské vystěhovalectví, přijeli v říjnu z Berlína vedoucí Dr. Eichmann a Günther. Dlouho s Dr. Löwensteinem na jeho cele rozmlouvali a téhož nebo příštího dne oznámil Lagerkomandant židovskému staršímu, že Dr. Löwenstein musí obdržet významné místo v ghettu, načež byl jmenován vedoucím celé bezpečnostní služby. V této činnosti zahájil Dr. Löwenstein nejdříve výcvik prušáckého systému. Nalezl si mnoho agentů, kteří mu donášeli a měl to privilegium, že mohl kdykoliv navštívit Lagerkomandanta, ačkoli dosud mohl tak učinit pouze židovský starší, nebo jiné osoby v doprovodu posledně jmenovaného. Dr. Löwenstein, jak se sám vyjádřil, byl u štábu německého námořnictva jako nadporučík, byl prý poručníkem německého prince Eitela, s kterým byl – jak se sám vyjádřil – ve spojení od Postupimi, až do jeho odvolání do ruského Minsku. O jeho činnosti v Minsku vyjadřoval se velmi zdrženlivě, vyprávěl však, že tam bylo mnoho Židů popraveno a každý den ten nebo onen od velitelů SS z nicotných důvodů, nebo i bez důvodu zastřelen.

Pak byl poslán do Terezína, pravděpodobně Gestapem, které ho chtělo vyměnit, nebo z jeho funkce odstranit, snad i zachránit. Byl prý míšenec, dal se rozvést od své židovské manželky a měl v Terezíně svoji bývalou tchýni paní Hamburgerovou, která tam také zemřela.

Dr. Löwenstein se také pokoušel a také se mu to z velké části podařilo, získat si oblibu u svých podřízených, vymáhaje pro ně různé výhody. Na druhé straně ale byl podle svého prušáckého vojenského výcviku nejen přísný, nýbrž trestal za malé přestupky své podřízené 6-nedělním vězením, vyloučením z řad pořádkové služby. Členové pořádkové služby, kteří byli z velké části bývalí vojáci, resp. poddůstojníci a důstojníci bývalé československé armády, byli doplňováni, ev. vyměňováni za podobné německého národa. Nezdráhal se ani přijmout do řad bezpečnostní služby jednoho nebo dva bývalé členy SS, kteří přišli do Terezína jako míšenci, a pod. Jeden z nich musel být po krátké době vyloučen, protože se ukázalo, že je zlodějem.

Na druhé straně informoval Dr. Löwenstein Lagerkomandaturu o věcech vnitřních a o osobách, hlavně z řad rady starších tak, že Lagerkomandant byl vždy dobře informován, co se děje. Dostal se do rozporu, jak s prvním židovským starším Edelsteinem, později s Dr. Epsteinem a Ing. Zuckerem a jinými a neváhal napsati své smýšlení o těchto Lagerkomandantovi. Podařilo se v jednom nebo dvou případech dopisy tyto zachytit. Nebyly odevzdány na určené místo. Rozpory s vedoucími činiteli z řad rady starších vedly k tomu, že byli pak skoro všichni bývalí členové pořádkové služby posláni do Polska a zahynuli.

V r. 1944 pak učinilo několik členů pořádkové služby udání na Dr. Löwensteina, začež byl pak tento židovským soudem odsouzen na 3 měsíce vězení. Ve vazbě byl mu pak trest, za dopis, který se pokoušel poslat Lagerkomandantovi prodloužen o další měsíc. O činnosti a důvodech, proč bylo učiněno trestní oznámení na Dr. Löwensteina nechť podají zprávu vrátivší se členové pořádkové služby v Terezíně pan Katz, p. Ing. Neumann, p. Soss.

Že by se byl Dr. Löwenstein choval k Židovstvu zvlášť přívětivě, nemůže se tvrditi. Byla to spíše jeho ješitnost než vůle sloužiti a pomáhati Židům. Na druhé straně ale zase chtěl pomoci Lagerkomandantovi, o čemž se jednou vyjádřil, že má těžké postavení, poněvadž má určité povinnosti k lagerkomandatuře, která mu přichází v mnohém vstříc. Z jeho chování nebyl zřejmý jeho cit pro Židovstvo a jeho utrpení, spíše jeho osobní zájem.

Podpis:

Dokumentační akce: Scheck